Česko se rozhodlo dát si více času na spuštění povinného zálohového systému obalů. Zatímco na Slovensku a v Německu již tento systém funguje, v Česku se jeho zavedení plánuje až na rok 2026. Návrh zákona o obalech je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení na Ministerstvu životního prostředí. Redakce SZ Byznys do novely nahlédla a přináší podrobnosti.
Obsah článku:
Kolik bude záloha na PET lahve?
Výše zálohy, kterou zákazníci zaplatí při nákupu nápojů a získají ji zpět při vrácení obalu, zatím není přesně stanovena. To určí nově vzniklý operátor systému, který bude celý proces řídit. Podle ministra Petra Hladíka by se záloha měla pohybovat mezi 3 až 5 Kč za PET lahev či plechovku. Tato částka by měla spotřebitele motivovat k vracení obalů a přispět tak k čistším ulicím, podobně jako na Slovensku, kde je záloha 15 eurocentů (cca 3,7 Kč), a v Německu, kde je 25 eurocentů (cca 6,2 Kč).
Hustá síť odběrných míst
Povinně budou muset obaly vybírat všechny prodejny s převahou potravin nad 50 metrů čtverečních a stejně velké benzinové stanice. To je odvážnější přístup než na Slovensku, kde podobná povinnost neplatí.
Detaily, které nejsou spotřebiteli na očích
Zákon měl původně zajišťovat cirkularitu nejcennějšího PET materiálu, který dnes často končí v jiných průmyslech, například při výrobě automobilů. Zálohování mělo být dalším krokem k oběhové ekonomice, kdy se „odpad“ bude opakovaně využívat k výrobě nových obalů. V některých zemích mají nápojářské společnosti předkupní právo na vysbíraný materiál, ale v českém zákoně taková garance chybí. To považují výrobci za velký nedostatek, protože odpadářské společnosti mohou přeplatit materiál určený pro nápojáře.
Problémy s třídicími linkami
Operátor, který bude mít poloviční podíl výrobců nápojů a polovinu prodejců, bude nucen využít stávající infrastrukturu třídicích linek, vlastněných odpadovými firmami. To může být ekonomicky nevýhodné. Operátor nebude moci provozovat vlastní třídicí linku, což může zkomplikovat logistiku a zvýšit náklady.
Zajištění oběhové ekonomiky
Výrobci obalů budou muset zajistit, aby se do systému vrátilo 82 % PET lahví a 75 % hliníkových obalů již v roce 2026. Tento cíl se bude postupně zvyšovat až na 90 % do roku 2029. Výrobci budou financovat celý systém prostřednictvím poplatků za registrace lahví a pokrytím nákladů obchodníků.
Výzvy pro operátora
Operátor bude muset mít minimálně deset akcionářů z řad výrobců a deset z koncových prodejců. To může být problematické, protože firmy mohou mít obavy z vysokých počátečních nákladů a nedostatku kapacit. Zároveň bude muset operátor zřídit místa výkupu odpadu v obcích nad 300 obyvatel, kde nebude žádná prodejna zapojená do systému.
Rizika pokut
Zákon také obsahuje možnost pokut. Pokud operátor nedosáhne minimální úrovně zpětného odběru, hrozí mu pokuty v desítkách milionů korun za každé procento pod stanoveným limitem. To může být pro operátora značné riziko, které ještě zvyšuje nároky na efektivní fungování celého systému.
Výrobci se obávají citlivých dat
Velké nápojářské skupiny, jako jsou Mattoni 1873, Coca-Cola, Kofola a Plzeňský Prazdroj, zálohování podporují, ale mají obavy z toho, jak bude operátor nakládat s citlivými byznysovými informacemi. Data o vysbíraných obalech by mohla odhalit prodeje konkurentů v konkrétních místech a časech. Proto bude nutné data anonymizovat, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.
Zavedení zálohovaných PET lahví v Česku přináší řadu výzev a nejasností. Výrobci obalů se obávají nedostatků v návrhu zákona a potenciálních finančních rizik. Přesto je cílem nového systému zlepšit recyklaci a přispět k čistějšímu životnímu prostředí.
Dále na toto téma:
Rohlík.cz průkopníkem: Recyklace PET lahví je tady!
Česko krok vpřed: Zálohujte PET lahve, vytvořte hodnotu a chraňte přírodu.
Zdroj: seznamzpravy.cz
